|
|
Living history
Bradáčová, Iveta ; Edith, Jeřábková (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se věnuji tématu Living history. Pojem living history je terminus technicus používaný sociology, kteří takto pojmenovávají skupinu lidí, která se stylizuje do minulosti. Téma Living history mě velmi zajímá z hlediska prolnutí času minulosti s přítomností - na stejném místě ve stejnou dobu se odehrává něco, co má připomínat událost, která proběhla před mnoha lety. Avšak tyto reenactmenty nemohou být přesnou kopií či rekonstrukcí dávné události. Jedná se vždy o přítomný okamžik a osobní prožitek zúčastněných. Proto o nich nemůžeme říci, že si na bojovníky jen hrají, neboť oni tím opravdu žijí a myslí to vážně. Lidé, kteří se těchto shromáždění účastní, v podstatě zpřítomňují již neexistující nebo mrtvé lidi. Jsou ,,zastaveni“ v minulosti a romanticko-sentimentálním způsobem opět prožívají dávnou událost. Pro moji práci jsem si vybrala bitvu u Lipan, která proběhla v období gotickém, v roce 1434. Nevybrala jsem si však bitvu u Lipan jako takovou, ale fotky z jejího reenactmentu z roku 2014. Na internetu (rajce.net) jsem si vyhledala alba s fotografiemi této události z 31. května 2014. Fotky pořídil patrně někdo, kdo byl členem této komunity, protože fotografie působily osobně a zachycovaly účastníky v jejich bezprostřední blízkosti a v jejich soukromí, například v dobovém stanu při večeři s ostatními účastníky. Z tohoto důvodu jsem nevycházela z vlastních fotografií, protože jako pouhý nezúčastněný divák bych se k nim nedostala tak blízko. Po prohlédnutí fotografií z reenactmentu bitvy a po navštívení Maroldova panoramatu jsem se nadchla pro malování samotné bitvy. Udělala jsem mnoho maleb na stěně i na papíře, ale časem mě pouhé přemalovávání bitvy z fotografie přestalo zajímat. Uvědomila jsem si, že v podstatě maluji nic neříkající postavy v kostýmech a místo na jejich výrazy, se soustředím více na anatomickou přesnost jejich těl. Po tomto zjištění jsem už věděla, že takovým způsobem nemůžu v malbě dále pokračovat a že je nutné změnit svůj přístup. Vrátila jsem se tedy k detailnějšímu prohlížení fotografií a zkoumala jsem, co mě na nich opravdu nejvíce zajímá. Už během malby jsem postupně přicházela na to, že mě velmi baví malovat obličeje ,,válečníků“ a zachycovat psychologii, která se ukrývá v jejich tvářích. Během zkoumání fotografií jsem si všimla, že lidé na nich zachycení mají útrpné výrazy podobající se výrazům lidí ze starých gotických obrazů. Lidé jsou většinou oblečeni do prostého, dobového oblečení, které si sami vyrábí, jedí skromný pokrm a tváří se jako mučedníci doufající v naději. Opuštění svazující malby podle fotografie bylo pro mne velmi osvobozující ,neboť jsem konečně začala malovat to, co na fotografiích vidět nebylo, ale já cítila, že to tam je ukryté. Uvědomila jsem si, že co mi na mém tématu přijde nejzajímavější jsou dnešní lidé, kteří svými životy, svým jednáním a trpitelskými výrazy zpřítomňují skutečné mrtvé válečníky, kteří padli v bitvě u Lipan v roce 1434. Je to minulost zachycená v jejich přítomných obličejích. A to mi přijde neuvěřitelně zajímavé. Po tomto uvědomění jsem nabyla přesvědčení, že k tomu, abych se co nejlépe přiblížila ke své fascinaci, stačí namalovat jen obličej s přítomnýma očima, a s osobitým výrazem. Už nepotřebuji malovat celé výjevy z bitvy. Obrazy jsem namalovala akvarelem, abych malbou podpořila lehkost a jemnost portrétů. Velikost portrétů na papíře se odvíjí od mých fyzických dispozic, portréty jsou zhruba tak velké, jako moje postava.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
|
Fenomén Living History v Čechách
Hartvich, Ondřej ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Obsahem této práce je v České republice málo probádaný fenomén living history. Motivací se stal dlouhotrvající zájem autora o tuto problematiku i jeho aktivní účast v činnostech s tímto spojených. Práce si klade za cíl charakterizovat pojem living history a specifikovat tento způsob trávení volného času určitou částí populace v České republice. Zároveň se zamýšlí nad otázkou, zda je living history subkulturou. Pojem subkultura proto charakterizuje na základě studia odborné literatury. Snaží se též zmapovat či nastínit a představit jako vzorek fenoménu living history některá sdružení či spolky na základě výzkumu. K tomu využívá především metody terénního výzkumu, zúčastněného pozorování, řízeného rozhovoru mezi členy, divácké i aktivní účasti na jejich akcích a prezentacích a analýzy webových stránek. V úvodní kapitole se práce zabývá objasněním pojmů experimentální archeologie a living history, jejichž rozlišení je velmi podstatné. Proto popisuje náplň experimentální archeologie jako jedné z metod archeologie a living history jako ústřední motiv celého výzkumu i práce. Pro ilustraci geneze trávení volného času danou subkulturou je v další části představen i LARP a historický šerm. V práci nechybí vedle několika skupin a sdružení living history i skupiny historického šermu, aby mohly být vysvětleny...
|
|
|
Reenactment a historická rekonstrukce jako kulturní fenomén
Svoboda, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit autorský publicistický dokument Reenactment a historická rekonstrukce jako kulturní fenomén. Teoretická část práce se věnuje definici publicistického dokumentu, postupům použitých při tvorbě představovaného snímku a stručnému seznámení čtenáře s historií sledovaného fenoménu. Praktickou a hlavní částí práce je pak dokument samotný. Mnozí z nás už někdy v autobuse nebo na ulici narazili na lidi oblečené ve středověkých kostýmech. Kromě občasných fanoušků fantasy, kteří míří na své srazy, se může jednat i o takzvané reenactory. Tak si říkají lidé, věnující se historickým rekonstrukcím, a občas je můžeme vidět třeba na městských slavnostech. Většina jejich akcí je však lidem mimo jejich komunitu nepřístupná. Původním cílem reenactorů přitom bylo proniknout přes stereotypy, které vznikly díky "historickým" filmům, a zažít středověk takový, jaký doopravdy byl. Za každým kusem kostýmu, každou zbraní či stanem tak stojí dlouhé prohledávání archivů a hodiny s jehlou a nití v ruce. Právě motivace a prožitky těchto lidí snímek sleduje. Jejich přístup a koníček pak navíc konfrontuje s názory experimentálních archeologů, jimž je reenactment z podstaty jejich povolání blízký.
|
|
|
Living history ve vysílání České televize: Dovolená ve starých časech
Halva, Tomáš ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Pořady subžánru living history TV (v některých případech také označovány jako historical reality TV pořady) jsou jedním ze soudobých trendů tvorby v rámci žánru reality TV. Cílem těchto pořadů je v televizním vysílání zobrazit zábavnou a odlehčenou formou určité historické období. Jelikož se jedná o pořady zařazené do žánru reality TV, je jejich cílem zároveň zachytit autentické reakce účastníků, kteří v takovýchto pořadech vystupují. Díky tomuto stylu narace mají diváci možnost sledovat, jak se člověk z 21. století adaptuje na dané období a jak se zachová při konfrontaci s určitými historickými okamžiky. Tento druh pořadů se těší velké oblibě v zahraničních médiích. Na obrazovkách českých televizí se objevily dva pořady, které vytvořila Česká televize. Jedná se o pořady série Dovolená ve starých časech - Dovolená v Protektorátu a Dovolená v éře páry.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
|
Indiánská subkultura v České republice
Bridges, Eliška ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma české indiánské subkultury, tedy skupinu osob, které se zajímají o kulturu severoamerických indiánů a transformují její určité znaky do našeho prostředí. Výzkum byl prováděn metodou orální historie s využitím te rozhovorů s biografickým úvodem, které byly realizovány během jednoho setkání. Metodologie výzkumu ve svých jednotlivých fázích od výběru a oslovování narátorů, přes realizaci rozhovorů až po analytické a interpretační postupy je uvedena v první části práce. Ta končí hodnocením kvality výzkumu a jeho etickými aspekty. Druhou část práce tvoří interpretace shromážděného materiálu. Ta nejprve popisuje historii hnutí s přesahem do současnosti. Věnuje se jeho zrození a následnému vývoji, vyzdvihuje urč aktivity a věnuje se také občanskému sdružení Indian Corral. Následně se zabývá znaky a projevy subkultury, kam spadají aktivity členů subkultury, otázka duchovna, obchodu a vliv koníčku na životní styl členů subkultury.
|
|
| |
|
| |
|
|
Euroindiáni: Modely způsobu života
Telenská, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Má práce se zaměřila na české euroindiány- historii jejich vzniku, na to co znamená být "euroindián", jak oni sami rozumí svým modelům způsobu života. Cílem práce bylo nalezení identity českého euroindiána v moderní české společnosti. Práce se zabývá duchovní kulturou a prováděním několika nejcharakterističtějších indiánských obřadů mezi euroindiány, zvykům při táboření (jaro, léto, podzim, zima) jako je stavba týpí a dodržování etikety uvnitř týpí, vaření, hraní nejtypičtějších indiánských her, hudbou a zpěvem a dalších společných akcích ( Pow wow, Valná hromada atd.) a jejich spojení s moderním životem v české společnosti. Má práce je teoreticko- empirická. Zakládám ji na metodě kvalitativního výzkumu. Využívám literárních zdrojů, internetových zdrojů, osobní komunikaci prostřednictvím e-mailů s českými euroindiány a nestrukturované rozhovory s českými euroindiány. Cennými zdroji informací mi byly také časopisy Bizoní vítr, Wampum Neskenonu a časopis Tramp. Také jsem využila metodu zúčastněného pozorování při vlastním terénním výzkumu, který spočíval ve dvou čtrnáctidenních pobytech na letních táborech euroindiánů poblíž vesnice Chýlice u Toužimi v letech 2004 a 2005 a navázala jsem na svoji bakalářskou práci Proměna lakotských obřadů od minulosti po současnost a jejich transformace u euroindiánů.
|
host ::
RSS.